30.9.2026: Tak se něco událo. Marťas chtěl vyzkoušet své nebohé koleno před návštěvou specialisty. 😀 Že si dá jen krátkou mini verzi, já že se přidám, ale musel jsem do Alza boxu, tak jsme nakonec jeli KK bez Vémyslic. Bylo zrovna to léto od báby, sice dost foukalo, ale bylo fajn. Jeli jsme pomalu, kvůli tomu kolenu, no, nakonec se zjistilo, že bez tréninku je to slabší. Jel jsem první a za mnou bylo jen funění. Jeli jsme zlehka. Radostně jsem zjistil, že moje tréninky mají něco do sebe, konečně jsem byl jednou lepší. To je přímo pozitivní motivace. 😀

Středa, 15.7.2026: 30° a zase vítr, skoro pořád záhadným způsobem proti. Jen Marťas a já. No, Marťas stanovil čas na 18:30, ale dopadlo to jako vždycky. 18:36 jsem mu napsal, že vyrážím a pojedu pomalu. V Dobelicích mě dohnal a pak jsme šlapali spolu. Jel jsem první, ale když jsme otočili zpět, tak jsem se u rybníku odřadil, že si odpočinu, ale musel jsem Marťase zpomalit. Bušil do toho, jako kdyby měl natrénováno.

13.7.2026 KK: Konečně nebyly tropy, ale jen normální letní horko (jen 30°) a konečně nefoukal ten zlotřilý vítr. Jen větřík. A jen Marťas a já. Jen KK. Jel jsem první a tak nějak na pohodu. Průměr dobrý, zřejmě to trénování ve větru mělo něco do sebe. Trasu jsme elegantně projeli, jen ten most ve Vémyslicích není, co býval, tam už raději tlačím, protože z něho lezou šroubky a hřebíky.