Tak až v úterý 8.8.2023. Víkend má být deštivý, i s pondělkem, v každém případě tempo bude už takové "podivínské".   Nakonec z toho vylezla KD, ale opačně. Nejstudenější týden, ale v úterý to šlo. Jenže, děly se věci. Trenérka po etapě napsala: "Nejhorší cykloetapa." No tak jdeme na to. Trenérka, Mercedes, Marťas, já. Óńa se vymluvil na malování, F2 stále léčí. Už zpráva od Marťase, že přijel pozdě z práce, nevěstila nic dobrého, navíc, když přijel, tak prý před chvílí obědval. Jenže Mercedes s Trenérkou nikde. Dorazili 10´po, Trenérka prý kolo v servisu, tak si půjčila od sestry, tak předtím pumpovali a štelovali sedadlo. Před hasičkou zjistila, že je moc vysoko, tak šlo níž, pak se zjistilo, že ten sklon taky nic moc, tak podruhé. Prý kolo z Catlonu, vše nej pro sportovce, vypadalo hezky. Vyjeli jsme, jel jsem poslední, Trenérka se na tom kroutila, jako někde jinde, tak zastávka na konci vesnice, dalších 10´seřizování. Vyjeli jsme, sláva. Tak jsme se domluvili, že D1 už do tmy nestíháme, jedeme tedy KD opačně. (i mostek tedy opačně). Cestou z kopce pokřik, to kolo nebrzdí, to kolo řadí opačně, to kolo nejede. Rakšické nádraží, další zastávka a další seřizování, on totiž držák sedlovky je jakýsi plastový, tak to přeskakovalo až to sedátko trčelo vzhůru, nechci říct, jako co. Jeli jsme dál. Mercedes si z nudy zkoušel Óňovi kreace, no, jak má dlouhý nohy, tak zabral jeden jízdní pruh. Už jsem myslel, že dojedeme v pohodě, ale oha. V Krumlově došlo na výměnu kola, Trenérka na Mercedesovo a opačně. (Prý tak si to zkus, když to kolo nejede). To znamená, jedno sedátko úplně dolů, druhý úplně nahoru. Jeli jsme dál, Mercedes na tom dívčím kole vypadal jak vosák na bombóně, nohy do O, celý pokrčený.  A tak jsme jeli, tu náš mostek, Mercedes v pohodě, ale Marťas se lekl, zabrzdil a kolo převedl. Trenérka přejela mostek v pohodě, já za ní. Pak už jsme jen došlapali do cíle. I když ,  jak jsem jel pořád poslední, no musel jsem jet nejmíň tři metry za ní, protože na tom Mercedesovým kole, s tím sedadlem s pružinkama, každou minutu přestala náhle šlapat, a dvakrát rychle poposedla a zase šlapala. Už jsem smíchy nemohl. Vypadalo to teda zvláštně. V cíli pak říkala, že sjížděla, tak si musela poposednout. No. ............  

Tak po těchto peripetiích průměr 20,2 a 20 km. Jet takto do Podivína, tak můžeme vyjet v pátek.  

Modlíme se tedy za mechanika.