Sobota ráno. Kupodivu ještě lehká přeháňka, po pátečník skoro 20 mm překvapení. Ale předpověď slibovala úspěch.

    Sraz v hasičce 9:45. No jo, klasika. Vyjeli jsme v 11. Ale aspoň se mužská část zbavila zelenožlutých přebytků. A zase jsme se krásně nasmáli, ideální rozpoložení. Jeli: Trenérka, Mercedes, Óňa, LePogačar. Marťas měl doma neodkladné práce. Před Óňem klobouk dolů. Zvládnul letos napoprvé vcelku v pohodě celou trasu. Akorát teda kňučel, jo neotlačený zadek je neotlačený zadek. Já si vzal raději ekolo, silničku nemám v hromadě a honit se na trekovi s mladými, to jsem si teda netroufl. A dobře jsem udělal. Stejně jsem dost jezdil za svý, páč se jezdilo nad 25 km/hod, samozřejmě potměšile schválně, ale počítal jsem s tím a do kopců si odpočinul. 

     První zastávka Petrovice, tam jsme si vyzdvihli cyklopasy, nabídka občerstvení veliká, koláčky, víno, ale my nic, po 1 km by to teda nebylo ono. Další zastávka Dobelice, jen razítko a dál. Vémyslice (6 km). Razítko a pivo KRUM. Za 25, překvapení. Chvilku jsme poseděli a dál. Razítko v Rybníkách a dál na zámek v MK. Sídlo Mikroregionu (13,7 km). Jen voda, koláčky a tatranky, či co. Tak razítko, chvilku jsme poseděli a dál. Vedrovice (23 km). Razítko a Radegast 12, za 45. Měli tam i krásné dortíky a tak dále, ale to jsme odolali. Tak dál. Óňa už trochu kvílel a do Olbramovice nechtěl. Tak jsme to nabrali směr Jezeřany-Maršovice, kde byl kulturní program a vlastně cíl putování. Bohužel členstvo odhlasovalo jízdu zkratkou, to bylo. Prý, bude to bez aut. Hned po odbočení se tam jedno roztahovalo a pak kopec a cesta mezi vinohrady a poli a tak. Cesta travnatá, ale drnovitá a drnčivá a blátivá. Výjezd, sjezd, a výjezd do kopce, kde někteří tlačili. Zablátili jsme si kola a Trenérka až do cíle pěkně prskala.  Že smyk, špinavý boty a tak. Ale hlasovala taky pro. No nic, cíl. Dostali jsme lístky do tomboly, sedli si pod párty stan , dali si Starobrno, potom jídlo (ten klobás jsem cítil hodně dlouho). Óňa po takovém výkonu si dal klobás a za chvilku i cigáru. Pak jsme měli nějaký kozí sýry a deci z místního vinařství. Počkali jsme na slosování, přečkali pod stanem přeháňku no a domů. Zkratku všichni odmítli tak pěkně po silnici přes Vedrovice domů. 15 km. Dohromady 44 km. Z hasičky jsme si objednali jídlo a tím se náš cyklovýlet ukončil. Jen Mercedes neschytal nakonec kladné body, protože jídlo k rozčarování ostatních objednal od Vespy a ne od toho druhýho, jak si ostatní mysleli. Ale nakonec s nacpanými pupíky bylo všem dobře. 

P.S. Trenérka mostek zase nevytočila. 

Foto /node/140