Tak jsme vyrazili, jako minule, čtyři. Teplo, protivítr, tahač je ovšem tahač. Jeli jsme v poklidu, první na ředě mostek. Trenérka vlevo, ale otočila za jízdy a pokračovali jsme dál. Mně se jelo líp jak v pátek, ale okolo rybníka už tepovka stoupala. Přišla ale situace, kdy jsem se vydýchal. Před nájezdem na silnici jela auta, tak jsme zastavili, Mercedes vlevo, Marťas vedle, já vpravo, Trenérka zůstala zkušeně vzadu. Najednou se Marťas asi nevycvakl z nezacvakávacího  pedálu 😉, a začal se kácet na Mercedesa. Ten se posunoval, posunoval, až Marťas ležel jako placka. No, trochu odřené koleno. Tak jsme se nasmáli a jeli jsme dál. Konec jsem dovlál na konci, ale průměr lepší než minule. 😉.