A máme tu neděli, cesta zpět. Hlášeno až 31 stupňů. Jen dodám, že spát po ochutnávce se šlo kolem jedné hodiny. Naše růže mezi trním (jak Trenérku nazvala paní sklepníková) řekla po snídani, sraz k odjezdu v 9:45, odjezd v 10:00. No, jako včera, my nachystaní, pak dosupí Mercedes a Trenérka si fénuje vlasy, prý za 20´.

No prostě dopadlo to tak, že vyjel Óňa 10:38, já za ním, protože Trenérka si ještě dala doutníček, myslím, že odjezd schválně protahovala, protože víno bez 

. 

Z Podivína jsme jeli pomalu, čekali, zbytek nikde. Tak jsme pak šlápli, že se potkáme v Dolních Věstonicích na první plánované zastávce. F2 Safety Car už tam čekal, zastavili jsme a zbytek byl za chvilku tam taky. Tak jsme si odpočnuli, silnice už byla pěkně rozpálená a jelo se dál, další pauza u kostkované benzinky. Jeli jsme v pohodě, akorát Óňa pořád skučel, jak ho bolí zadek, za chvilku prý už nejen zadek, ale i kořen, a ke konci prý už má kořen zatlačený až na páteř. Ani smát už jsem se nemohl.  Nemůžeme ho ale přejmenovat, protože jeden Kořeň už v Lesonicích už je, to by se pletlo. Další zastávka v Branišovicích a další v Olbramovicích před Leskounem. To už pěkně pražilo a přímo do kopce. Já vyjel chviličku dřív, abych se nemusel do kopce přepínat. Byl pěkně rozpálený a všem dal zabrat. K ceduli Lesonice jsme přijeli společně. Po zastavení v hasičce SC dovezl objednané jídlo, tak jsme se najedli, dali si pivo a domů. Byli jsme takový trochu uvaření. Pondělní etapa se vynechává. K našemu překvapení si ale Óňa dal něco sám. Prý se mu to kolo zalíbilo.

Ztráty: Sluneční brýle, kartáček na zuby, pasta na zuby. Všechno Óňa.

Nálezy: 0

Tak jsme cíl roku 2023 zvládli se ctí. Průměr 22, skvělý. Počasí super, teda až moc horko, ale lepší, jako minulý týden, kdy bylo 15 a pršelo.